Správci majetku v 14. st.
Žešov byl ve středověku majetkem několika vrchností. Proto majetkové poměry byly zde složité. Roku 1348 se připomíná Žešov poprvé v zemských deskách. Oldřich z Náměště vložil do zemských desek toho roku Bočkovi z Lesnic 4 lány s krčmou v Žešově (Zsyesow). Roku 1349 odkázala Jitka, vdova po Čeňkovi ze Sloupu, na záduší za svého otce Půtu z Wildenbergu, 5 hřiven platu v Žešově dominikánskému klášteru u sv. Michala v Brně a dalších 5 hřiven platu v Žešově klášteru u sv. Kateřiny v Olomouci.
Roku 1351 přijala Žofka z Náměště do spolumajetnosti syna Viléma na věno 4 hřiven v Žešově. R. 1355 přijala Anka, vdova po Bočkovi z Lesnic, do spolumajetnosti syny Smila a Bedřicha na své věno 40 hřiven v Žešově (Sessow). Současně prodal Vilém z Náměště Henslínovi z Vícova 2 lány v Žešově.
Roku 1365 vložil do zemských desek Smil z Lesnic olomoucké kapitule 10 hřiven grošů ročního platu. Listina má datum r. 1364.
O tři léta dříve zaměnil markrabí Jan některé své vesnice: Velký Týnec, nějaké dědictví ve Výšovicích a Žešově (81/2 lánu, 11 podsedků, krčmu, 2 louky) za kapitulní vesnice Biskupice a Heřmanice, aby si mohl na jejich území vystavěti hrad. Tím se dostala olomoucká kapitula v držení další části Žešova.
Markrabímu Janovi připadly Výšovice a Žešov po smrti Viléma z Náměště. Roku 1376 prodala Kačna ze Žešova Mikuláši Puklicovi 11/2 lánu v Žešově. Zároveň kázala Kačna vymazati věno, které měla na tom 11/2 lánu. Mikuláš Puklice z Kelčic učinil pak dohodu o spolumajetnosti s Alšíkem ze Žešova. R. 1386 prodali Mikeš Puklice a Augustin ze Sněhotic, jeho bratr, lán v Žešově knězi Zbyňkovi ze Strálek a Ješkovi Puškovi z Kunštátu. Půllán prodali oba Janovi z Vranovic. Týž následujícího roku prodal Jindřichovi Šaškovi z Podhájí půl lánu v Žešově.
Roku 1392 dal Ješek Puška z Kunštátu olomoucké kapitule půl lánu v Žešově na záduší za Zbynku, kdysi manželku Henslína z Vícova. Současně dal Ješek Puška z Kunštátu faráři otaslavskému plat na půl lánu v Žešově na záduší za Zbyňka ze Strálek.